SHARE

Těžko zjistíme, kdo své tělo první nabídl k rozkoši výměnou za odměnu, ale etologové zjistili, že chování podobné prostituci se dá vystopovat už u některých primátů. Opice prchající s chutným plodem před nenažraným samcem nastaví svůj zadek, a zatímco si opičák užívá, samice v klidu dojí svačinu.

Proto možná na světě neexistuje jediná společnost, která by se za uplynulých dva a půl tisíce let dokázala zbavit prostituce. Podle některých teorií prostituci zvyšují takové faktory, jako je bída a nezaměstnanost, jenže v některých státech panuje blahobyt a hospodářství prosperuje a prostituce bují a bují.

Reklama

V žádné době a v žádném městě světa nehrály lehké ženy větší roli než v Athénách a Korintu ve zlatém věku řecké kultury. Ve starém Řecku ovládala Venušina služba ve svých nejrůznějších podobách všechny oblasti života. Ale hlavně ji používali v boji proti homosexualitě.

Už filozof a zákonodárce Solón předepsal mužům nevěstince jako lék proti homosexualitě, proto nechal zřídit první bordel. Sehnal vhodný dům, do něhož nechal koupit mladé otrokyně, a ustanovil nízké vstupné. A Athény ochotně trpěly prostituci, protože jim z ní plynuly nemalé daně z hříšné mzdy, z nichž financovaly stavbu lodí a nákladnou výzbroj.

Nevěstky byly pro stát tak důležité, že si musely vyžádat zvláštní povolení, když chtěly překročit hranice, a poskytnout záruky, že se vrátí.

V Římě zas určovalo právo nevěstkám výjimečné postavení a prostitutky často byly u zrodu důležitých státních ustanovení. Veřejná prostituce se objevovala hlavně při zvláštních příležitostech, jako byly slavnosti. Spíše než ženská prostituce tu byla oblíbená ale prostituce mužská.

A pak přišlo křesťanství, které vyzývalo k cudnosti, odříkání, pohlavní zdrženlivosti. Asketové hlásali dokonce zatracení žen a nazývali je nádobami hříchu. Ale i církev se s prostitucí musela nakonec smířit. Měšťané, řemeslníci, ale i duchovní toužili po styku s pros­titutkami a museli vymýšlet nouzová řešení.

Ve snaze vyzkoumat sociální příčiny prostituce byly prováděny dokonce různé výzkumy.

Jisté ale je, že ženy ani muži toto řemeslo neprovozují za účelem sexuálního ukojení, nýbrž pouze z důvodů zištných. Pro rychlý a snad i snadný výdělek. A dokud po nich bude poptávka, bude i nabídka.

Snad jedinou dobou temna pro veřejné doby bylo období světových válek. Vojáci měli sice dovoleno se se ženami stýkat, ale museli se vyhýbat nebezpečí pohlavních chorob. A pochopitelně také nesměli vyzradit vojenské tajemství. Vždyť novinkou této doby bylo používání prostitutek jako supertajných informátorek nasazených na důstojníky – jednou z nejznámějších vyzvědaček byla Mata Hari.

Před druhou světovou válkou a během ní se rozvíjel nový názor – abolicionismus. Nejvíce zastánců měl mezi právníky, lékaři a především duchovními. Abolicionistická předloha navrhovala zákaz prostituce a její trestní stíhání.

Podle očekávání se pak ale na ulicích velkoměst rozšířila prostituce daleko více. V Paříži se abolicionistická kampaň setkala s hlasitým výsměchem. Místo toho se ještě více prosazovaly návštěvy míst volné lásky a nóbl bordelů.

Dne 13. dubna 1946 bylo uzákoněno uzavření veřejných domů. Jejich vybavení bylo vyprodáváno na bleších trzích a v aukcích. Tím se ale mnohokrát zvýšil počet prostitutek v ulicích, které neplatily daně, a také došlo ke zdvojnásobení počtu onemocnění syfilidou a k nárůstu homosexuality.